Dne 4. 11., když se už pomalu rozsvěcovala pouliční světla v ulicích, se rozsvítila světla i v kostele svatého Petra a Pavla ve Smržicích. Jasné znamení blížícího se začátku mše svaté a stejně tak i dalšího mládežnického setkání.
Jakmile se vchod do kostela otevřel, s úsměvem na tváři jsem vešla dovnitř. Usedla jsem do lavice a zaposlouchala se do zpěvu sympatických mladých zpěváků. Již v prvních minutách ve mně ta příjemná atmosféra probudila nadšení. Nejen že jsem v lavici tohoto překrásného kostela seděla zcela poprvé, ale i Crossna pro mě byla úplnou premiérou. Seděla jsem a rozjímala.
Po zaznění zvonků ze sakristie vyšli ministranti v čele s otcem Stroganem, který celou mši svatou vedl v příjemném duchu a po mši se společně s námi zapojil do společenského dění na místní faře.
Fara byla velmi útulná. Nejprve jsme měli možnost rozkoukat se, občerstvit a ohřát během chvíle volné zábavy, následně jsme odklidili stoly a opravdová zábava teprve začala. Hra na prolomení ledů – čokoláda! Dovolím si tvrdit, že hru jsme si všichni užili víc než dost a od srdce se zasmáli. Jakmile byly všechny ledy prolomeny, rozdělili jsme se do tří diskusních skupin a rozešli do různých místností. Pro naše diskuse bylo zvoleno krásné téma – farní rodiny.
Za krátký čas jsme se zase všichni sešli v jedné místnosti a strávili ještě nějakou chvíli ponořeni do různých rozhovorů.
Otec Strogan nám udělil požehnání a na konec našeho setkání jsme se všichni vydali na procházku k místnímu hřbitovu. Na místě jsme se pomodlili za zemřelé a s úsměvy na tvářích se vydali domů.
Crossna rozhodně předčila má očekávání. Byla mi příležitostí k poznání spousty příjemných a sympatických lidí a načerpání nezaměnitelné duchovní atmosféry. S jistotou mohu říct, že se nemůžu dočkat příštího setkání!
Ani ty se neboj při další příležitosti zapojit, všichni tě přivítáme s otevřenou náručí!
Míša Kaštilová, účastnice setkání