Lyžovačka

Plni očekávání, dobré nálady a radosti z toho, že zase vidíme své kamarády, jsme v pátek večer naložili lyže a všechna zavazadla do aut a vydali se na cestu do vesničky jménem Stará Ves.
Jakmile jsme překročili práh penzionu, respektive přestavěné fary, uchvátil nás jeho interiér. V krásné místnosti s malovaným stropem se nacházela kuchyň a jídelna, dokonce i velké plátno na promítání. V přízemí byla také společenská místnost, ve které stála proutěná křesílka a stolní fotbal. Toto místo bylo jako stvořené pro rozjímání a společnou modlitbu. Vydali jsme se nahoru po schodech, kde na nás čekaly hezky uklizené pokoje s novotou zářícím vybavením.
Po vybalení věcí jsme se všichni shromáždili v jídelně, abychom společně povečeřeli vynikající těstoviny s omáčkou.
Večerní program se nesl v duchu společenských her, u kterých jsme se dost nasmáli. Na závěr dne jsme se pomodlili a vydali se do svých pokojů, abychom nabrali síly na zítřejší lyžování.
Ráno bylo krátké rozjímání, modlitba, snídaně a poté jsme naskládali lyže do aut a vyrazili směr SKI Areál Karlov. Lyžovalo se dobře, sníh byl sice už trochu mokrý, ale i tak jsme si to moc užili. Po obědě v místní restauraci jsme byli ještě do čtyř hodin  na svahu a pak už jsme se vydali na cestu zpět do penzionu.  Po příjezdu jsme se shromáždili k modlitbě růžence ve společenské místnosti. Následovala opět výborná večeře, tentokrát v podobě tortil. Poté jsme v jídelně připravili vše potřebné k večernímu programu: nasypat brambůrky do misek, uspořádat židle, stáhnout dolů plátno, zhasnout a tadá, večerní promítání může začít! Film, který byl vybrán, se jmenoval Lion, a vyprávěl příběh o indickém chlapci, který se ztratí a následně se snaží vrátit za svou rodinou. Tento film mě osobně velmi zaujal, dojal a všem, kteří ho neviděli, vřele doporučuji.
Následovala modlitba, po které několik účastníků – včetně mě – usoudilo, že jeden film je přece málo a tak jsme doplnili obsah misek a druhé kolo mohlo začít! Tentokrát první díl Letopisů Narnie, který asi nikdy nezmizí z mého pomyslného seznamu top filmů, už jen proto, že v něm můžeme vidět spoustu odkazů na křesťanství, na naši víru, na Pána 🙂 Unavení, s nadějí, že nás káva ráno zachrání, jsme se vydali nahoru do pokojů.
Budíček byl naštěstí až v 8.00. Jakmile jsme dosnídali, začalo balení a skládání (nebo rvaní? 😀 ) věcí do aut. Poté jsme se vypravili na mši svatou do nedalekého vesnického kostela, kde nás vřele přivítal místní kněz, očividně nadšen z naší přítomnosti :).  Následovalo objímání, loučení a pak už cesta domů. Ne, počkat. Návštěva McDonald’s přece nesmí chybět! Lepší ukončení tak skvělé akce si nedokážu představit. 😀
Největší díky patří našemu Otci, který nás celou dobu ochraňoval a byl s námi! Pak samozřejmě všem organizátorům! Bylo to zkrátka super a doufám, že si podobný výlet ještě někdy zopakujeme.

Liduška Bílá