První pátek v měsíci, 19.00 (no spíš 19.05), Trefa, Prostějov. Právě začala mše svatá na zahájení pravidelného setkávání se nejen s našimi vrstevníky, ale i s Pánem Bohem. V evangeliu jsme slyšeli o uzdravení dvou slepců. Ježíš je uzdravil pro své velké milosrdenství, ale také pro jejich nebývale velkou víru, jak otec Tomáš zmínil při kázání. V něm mimo jiné zazněla i výzva, že právě jako ti dva slepci, kteří neuposlechli Ježíše a rozhlásili světu zprávu o svém uzdravení, i my máme jako křesťané hlásat světu radostnou zvěst. Mše byla doprovázena báječným, ač skromným hudebním doprovodem.
Po mši svaté byl prostor pro přátelskou konverzaci s drobným občerstvením, po níž následovala ice-breakingová hra. Seděli jsme v kruhu, každý měl své číslo a dle hozených čísel na kostce jsme se posouvali vždy o jednu židli dál. Vtip byl ale v tom, že pokud na nás někdo seděl, přemístit jsme se nemohli. Cílem hry bylo dostat se zpět na svoji židličku.
Diskuse se tentokrát nemohla týkat ničeho jiného než adventu a Vánoc. Jak prožíváme advent v rodině? A jak sami? Uděláme si na Boha více času? A co doba Vánoční? Končí pro nás posledním svátkem vánočním, nebo až slavností Křtu Páně? To všechno byly otázky, o jejichž odpovědi jsme se mohli s druhými podělit a zároveň se nechat inspirovat.
Spolčo jsme zakončili zpytováním svědomí a společnou modlitbou. Byl to velmi příjemně strávený společný čas.
Klárka Koutná, účastnice akce