Jde svět do háje? Ano, možná žijeme v době svírané pandemií. Ano, možná stráví současná mládež většinu času u mobilů. Ano, možná klesají počty věřících mladých lidí. Ano, možná zažíváme světovou krizi víry. Možná je tohle všechno v dnešní době pravda.
A možná taky ne.
Pokud jste byli letos na lednové Crossně, rozhodně by vás nad ničím takovým nenapadlo přemýšlet. V Kralicích na Hané se sešlo přes 40 mladých lidí z prostějovského děkanátu. V takové společnosti byste úplně zapomněli na všechna „možná“, která jsem napsal do úvodu tohoto článku. Židličky, které jsme v průběhu Crossny museli z přízemí fary doplnit do společenské místnosti, by jistě dosvědčily, že mladí křesťané existují. A že společenství takových lidí není jen bezbarvá hmota v kostelní lavici, nýbrž úžasná směsice děcek s různými plány, zážitky, myšlenkami a odhodláním.
Tématem této Crossny byl čas a jeho využívání. Jaké téma by bylo teď, v době pololetních písemek či zkouškového, aktuálnější? Na diskuzi jsme se tradičně rozdělili na dvě skupinky – starší a mladší. Jelikož každý dostal při svém narození vzácné hřivny v podobě času, měl každý k nakládání s touto komoditou co říci. Ke konci debaty o času nezapomněl otec Tomáš parafrázovat bibli, že „Hospodin dopřává svým milým spánek“, a tak jsme se po požehnání mohli v radosti rozprchnout do svých domovů, konkrétně tedy do svých postelí.
Kdybyste byli na kralické Crossně, tak byste pravděpodobně odcházeli s pocitem, že s tím chozením světa do háje to ještě nebude tak horké. A přestože sem mnozí mladí projížděli přes Kralický Háj, první pátek v novém roce na faře vytvořili nadto ještě kralický ráj.
Honza Kapounek, animátor